Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Silůvkách u Brna

Milí přátelé, vítám vás všechny zase po roce na štědrovečerní bohoslužbě s dětskou vánoční hrou:

Pojďte s námi do ovčince....

 

A připojuji apoštolské pozdravení: Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho i Pána Ježíše Krista.

 

Intr. Pojďte, zaplesejme Hospodinu,

oslavujme hlaholem skálu své spásy.

On je náš Bůh,

my lid, jejž on pase,

ovce, jež vodí svou rukou. Amen Ž 95,1.7

 

jako odpověď na výzvu žalmistovu, ať zaplesáme Hospodinu zazpívejme teď společně

 

Píseň: 278 Velebme vždy s veselím Sloky budeme zpívat všichni, celé shromáždění, jestli můžu poprosit, a mezi slokami vždy zazní latinské GLORIA pěveckého sboru

 

Letošní vánoční hra se jmenuje Pojďte s námi do ovčince...a co bych skrývala – jsou vánoce – svátky narození Krista – a tak Pojďte s námi do ovčince je vlastně taková nepokrytá pozvánka do společenství s Bohem.

 

Jak už tušíte, je to hra o ovcích.

A kde jsou ovce, tam se dříve či později objeví také vlci. A to není pro ovce dobrá zpráva.

Ovce nemá moc prostředků jak se bránit, když je sama, když se někam zatoulá od stáda – to už vůbec ne, když je ve stádě je to lepší, ještě lepší to je když je ve stádě silný beran s pořádnýma rohama, který je umí použít uvážlivě a v pravý čas a úplně nejideálnější je, když má stádo dobrého pastýře.

My dnes máme o celé téhle ovčí problematice, o ovčím životě jen velmi zběžnou představu – spíše tušíme než víme, co má ovce ráda, (No schválně: žere ovce maso?) Ale díky tomu, že v Silůvkách ještě pár lidí ovce chová, nejsou pro nás ovce až tak úplně exotická zvířata, i když jinak je pro nás ovce jako ovce.

Ve starověkém Izraeli, v prostředí kde vznikala bible to bylo jiné, tam o ovcích věděli všechno. Starověký Izraelec byl nomád, pastýř putující se svým stádem – ovcí a koz - bylo nejčastější zaměstnání i nejdůležitější zdroj obživy.

A tak se to v bibli ovcemi a pastýři jen hemží. Mnoho z hlavních biblických postav jsou pastýři – Ábelem počínaje, Abraham a Lot byli pastýři, vzpomeneme na ty rozepře mezi nimi – pastva v té kamenité Judské krajině není nic moc, je to polopoušť, ubohost, ti co tam byli, pak říkali, že nechápou, co tam ty ovce v žerou, jak se můžou napást, když je tam samé kamení a hlína, Izák, Jákob a jeho synové, Mojžíš pásl ovce svého tchána Jitra...

V naší hře sice vystupují zvířata, ovce a vlci, ale celé to vlastně chce být o nás lidech a o Pánu Bohu. Být přirovnán k ovci, to se nám ale moc nelíbí. Ovce není zvíře ani zvlášť krásné a zajímavé, ani zvlášť silné, ani hbité, ani nijak chytré. Je spíš takové stádovité. Proto dobrý pastýř je výhra pro ovci i pro člověka.

Ale pojďme se už podívat do ovčince než začnou být ovce neklidné a vlci ještě neklidnější...

 

HRA

 

Máme dobrého pastýře, tak už se nemusíme bát...

Bačování – to byl ale úkol nesnadný, žádná idylka, žádné pásli ovce Valaši pri betlémskom salaši, celý den venku, na odlehlých pustých místech, daleko od vesnic, od lidí, horko, zima, dravá zvěř. A tak moc záleželo na tom jestli byl pastýř dobrý nebo špatný, jestli měl o ovce starost, a nebo pásl hlavně sám sebe, jestli jim dokázal najít dobrou pastvu a ochránit je před nebezpečím, před dravou zvěří, před lupiči. Taky byl rozdíl, jestli ovce byly jeho vlastní a nebo jestli byl jenom najatý za mzdu.

 

Zkrátka jako je pro ovci terno a výhra dobrý pastýř, stejně tak je výhra pro člověka dobrá, moudrá a milostiplná, prozíravá a spravedlivá autorita. Žalmista našel takovou autoritu pro svůj život v Hospodinu...a vyznává: Hospodin je můj pastýř – Ž 23.

Taky Izraelští králové byli titulováni vévoda a taky pastýř, protože měli být pastýři Hospodinova lidu, správa a lid jim byl jen svěřený, měli být ztělesněním dobré a spravedlivé Boží vlády, neměli být sami sobě poslední autoritou, i oni se měli podřizovat Hospodinu.

 

A ještě jedna věc:

možná vám zní ještě v uších – a když vlk ovečku odnese, buďme němí a hluší....

Před nějakou dobou za mnou přišel Honza Šebesta a říkal: „Přehrával jsem si písničky ze Svítá, ale co je to za písničku ta 198, co to má znamenat?“ Co je to za divnou radu: na pastvách zelených pasme se, jak se na ovce sluší a když vlk ovečku odnese, buďme němí a hluší....? Rada: dělat že nevidím, neslyším, nerozumím, že jsem němý, co tě nepálí nehas, proč si zbytečně pálit prsty, proč na sebe zbytečně upozorňovat, proč jít s kůží na trh, proč se nasazovat za druhého, proč se druhého zastat, proč se stavět proti zlu, hleď si svého a tiše doufej že se ti všechno zlé vyhne, proč si dělat těžkou hlavu – to není dobrá rada a dobrý návod, to je nedobré, nemravné a nesolidární... naopak – v Holandsku jsem před mnoha léty při návštěvě jednoho domova nějakých sociálních služeb slyšela větu, že všichni jsme v jednom pytli, a co dnes potkalo jednoho, může zítra potkat i mne a dolehnout i na mne.

Písničku napsal farář Miloš Rejchrt v době totality a ostře kriticky a s ironií míří do nejvýše postavených osob vlastní církve, tedy naší církve – k profesorům na teologické fakultě a k členům synodní rady i farářům – kteří ve snaze církev zachovat, nějak ji udržet v ateistickém státě při životě - v dobré víře uzavíraly kompromisy s režimem a dávali ruce pryč od těch studentů bohosloví a farářů, kteří se zastávali těch, co kritizovali režim, podepisovali Chartu, a pak za to šli do vězení nebo byli vyhození z práce či ze školy. Miloš Rejchrt touhle písničkou drsně práší kožich nestatečnosti a nenásledování Krista ve vlastních řadách.

A tak to písničku neberte jako nemravnou výzvu, ale správně to má být přesně naopak.

Dobře, že ji známe, třeba nově promluví zase do problémů současné doby.

 

Oznámení:

opravdu moc děkuji všem, kteří se podíleli na přípravě a tvorbě tohoto večera, dětem i dospělým, to by člověk neřekl, kolik všelijaké drobné práce za tím vší je

• včera jsme hráli tuhle hru v Myslibořicích v evangelickém domově důchodců. Byli jsme tam 7 plnými auty. Tak děkuju moc rodičům, že ochotně nabídli odvoz. Zdeněk jako starosta tam zároveň navštívil Milana Krutiše, člena tohoto sboru, který tam v domově žije.

• Sbírka z dnešního večera bude jako každoročně věnována na provoz střediska Diakonie ČCE v Kloboukách u Brna, kde mají tři domovy v Kloboukách, Brumovicích a Morkůvkách a pomáhají postiženým dětem i dospělým.

• DVD za 100 Kč a fotky z této hry budou k dostání u Jendy Rybníčka, kterému taky děkuji za natáčení

• po skončení bych zase poprosila pár silných mužů, aby pomohli s rozebráním jeviště, aby tu zítra ráno mohly být bohoslužby

• na všechny sváteční bohoslužby vás samozřejmě jménem sboru zvu

 

Ten jehož narození se chystáme oslavovat, Ježíš Kristus říká:

 

Amen, amen, pravím vám,

já jsem dveře pro ovce.

Kdo vejde skrze mne, bude zachráněn,

bude vcházet i vycházet a nalezne pastvu.

Já jsem dobrý pastýř. Dobrý pastýř položí svůj život za ovce. J 10, 7n

 

Modlitba:

Prosíme tě, Pane Ježíši, dobrý Pastýři,

abys nás vodil a spravoval svou láskou a milostí.

Kéž se svou láskou a odpuštěním přicházíš do všech našich vztahů, do vztahů nejužších, mezi nejbližšími lidmi i do vztahů ostatních, abys formoval naše vycházení i vcházení.

Naše duše žízní po tvé pastýřské přítomnosti.

Prosíme dávej se nalézt ztraceným a hledajícím.

Použij si i nás ve službě nešťastným, opuštěným, nemocným, všelijak vychýleným.

Prosíme za celý svět, živý i neživý, zemský i mimozemský.

Dej ať se v něm zaskvěje dobrý boží řád, který zmírňuje utrpení.

Pane Ježíši, prosíme, ať se jako slunce zaskví na zemi tvá sláva.

A společně se modlíme jak jsme se tomu u tebe naučili:

Otče náš, který jsi v nebesích,

posvěť se jméno tvé.

Přijď království tvé.

Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.

Chléb náš vezdejší dej nám dnes.

A odpusť nám naše viny,

jako i my odpouštíme našim viníkům.

A neuvoď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého.

Neboť tvé jest království i moc i sláva na věky. Amen

 

Přeji vám pěkně prožité svátky plné radosti a pokoje.

 

Na závěr, než se rozejdeme do svých domovů, zazpívejme prosím ještě společně:

Píseň: 281 Narodil se Kristus Pán