„Marie Magdalská šla k učedníkům a oznámila jim: Viděla jsem Pána a toto mi řekl.“
Janovo evangelium 20, 11 nn
Milé sestry a milí bratři, zpráva o Kristově vzkříšení byla pro křesťany tou nejdůležitější zprávou. A nejradostnější.
Marie z Magdaly stojí před Ježíšovým hrobem a pláče. Už zjistila, že balvan před hrobem byl odvalen. Už to běžela povědět učedníkům. Co má dělat dál? Zbývá jí jen zármutek: ten, kterého poznala jako toho nejlepšího učitele, jako svého Pána, už tu není. A smutek nad tím, že teď zřejmě ještě někdo manipuluje s jeho památkou, s jeho tělem.
Ve svém pláči se Marie nakloní do hrobu. Zahlédne tam anděly. Tak se to stává: kdo nestrádá, kdo nehledá, kdo nepochybuje, ten Boží posly nevnímá. Vidí je ten, kdo pláče a kdo hledá. Za takovými lidmi přicházívají andělé.
„Proč pláčeš?“ slyší Marie otázku a odpovídá: „Odnesli mého Pána a nevím, kam ho položili“. Andělé na to nic neříkají. Božím poslem se člověku stává osoba, která se dokáže zeptat na jeho trápení. I když pak už nic neříká, nic neradí a nic přímo nezvěstuje, už svou otázkou vyřizuje Boží zájem o člověka. Zvlášť o člověka plačícího a žíznícího po spravedlnosti.
Díky své otázce se Marie nakonec dokáže odtrhnout od hrobu. Po své odpovědi najednou chápe, že tady už není na co čekat. A když odvrátí svou pozornost od hrobu určeného pro mrtvého Ježíše, spatří Ježíše živého a jednajícího.
Také od Ježíše dostává tu andělskou otázku. „Proč pláčeš? A koho hledáš?“ Marie odpoví stejně jako předtím. Chce vědět, kde může najít Ježíšovo tělo, aby ho přinesla zpátky. Teprve, když ji Ježíš osloví jménem, poznává ho. A uvěří. K víře není nutné vidět – k víře je potřebí zaslechnout, že právě já jsem teď a tady volán, zván, posílán.
Marie, která se nečekaně setkala s anděly, se nyní sama stává andělem. Chtěla posloužit tím, že přinese zpátky tělo mrtvého Ježíše, a teď je poslána přinést zprávu živého Ježíše. Sama se stává svědkem o setkání s Kristem: plakala a už si nenaříká. Přešlapovala na místě a teď jde dál. Nevěděla a teď si je jistá. Věří.
Martin Horák
Milé sestry, milí bratři,
píšeme Vám tento dopis v čase, kdy se připravujeme na svátky Kristova vzkříšení. Chceme Vám proto tímto dopisem popřát k nadcházejícím velikonočním svátkům, a také Vás pozvat ke svátečním službám Božím.
Také bychom Vás rádi informovali o výročním sborovém shromáždění, které se konalo v neděli 30. března. Zazněly při něm zprávy staršovstva o životě sboru v minulém roce, zpráva o hospodaření v minulém roce, a také návrh rozpočtu na tento rok. Sborové shromáždění tyto zprávy bez připomínek schválilo, a schválilo také kladnou zprávu o revizi sborového hospodaření.
Při tomto sborovém shromáždění došlo také k volbě členů a náhradníků staršovstva pro příštích šest let. Stávající členové staršovstva byli ochotni pracovat dále, byli tedy také k volbě navrženi a shromáždění je řádně zvolilo. Členy staršovstva pro příští období byli zvoleni (v abecedním pořadí): Daniela Horemužová, Andrea Kačírková, Petr Matuška, Jana Neužilová, Jan Šebesta a Renata Záděrová. Jako náhradníci staršovstva pak byli shromážděním zvoleni Roman Vaněk a Anna Tůmová.
Děkujeme při této příležitosti všem Vám, kteří na život sboru pamatujete: svou účastí, svým modlitbami, svým finančním přispěním, svou praktickou pomocí. Jen tak je možné, aby náš sbor mohl žít dál a dál lidem přinášel evangelium – tu dobrou zprávu o Boží přízni k člověku.
Zveme Vás k těmto svátečním bohoslužbám
13. 4. 9h Květná neděle, rodinné bohoslužby
17. 4. 17h Zelený čtvrtek, bohoslužby se čtením pašijí
18. 4. 17h Velký pátek, bohoslužby s vysluhováním večeře Páně
20. 4. 9 h Hod Boží velikonoční, bohoslužby s vysluhováním večeře Páně
27. 4. 17h hudební nešpor, bohoslužby s vystoupením Brněnského ekumenického sboru
Milé sestry a bratři,
přejeme Vám dobrou naději, pokoj a radost z velikonoční zprávy o vzkříšení.
Za evangelický sbor v Silůvkách,
Andrea Kačírková, kurátorka a Martin Horák, farář